Minule jsem se vám svěřila se svými zdravotními problémy, jak to u mě postupovalo a jaké kroky jsem podstoupila, než jsem se dostala do nemocnice – článek je k přečtení ZDE. A úvodní článek s obecnými informacemi o Crohnově nemoci je ZDE. Dnes se blíže podíváme na vyšetření, které mi udělali během pobytu v nemocnici, a na medikamenty, které jsem doposud během léčby brala.
Další diagnostika a léčba
Klíčovým vyšetřením pro diagnostikování Crohnovy nemoci je kolonoskopie. Strašák s velkým S, který je ale ve finále lepší, než příprava na něj nebo vyšetření typu CT. Jelikož jsem nebyla ve stavu, abych toto vyšetření zvládla ambulantně a už jsem akutně potřebovala dodat živiny, hospitalizovali mě ve Vinohradské nemocnici a provedli vyšetření až tam. Ujala se toho moc milá paní doktorka Cibulková. Poté, co do mě napumpovali několik roztoků.
Příprava v tomto případě znamenala klystýr. Asi jsem nezažila větší muka. Ale nenechte se od tohoto vyšetření odradit. Při domácí přípravě vypijete projímadlo a posedíte si několikrát na záchodě, a pak přijdete druhý den “vyčištění” na vyšetření.
Během kolonoskopie se doktoři podívají přímo do střev a mohou rovnou odebrat pár vzorků. Ty se následně odesílají na histologii, kde potvrdí či vyvrátí diagnózu a zjistí, jestli v sobě nemáte něco zhoubného. Tfuj, tfuj. Na výsledky se však čeká minimálně dva týdny.
Kromě stěžejní kolonoskopie, jsem podstoupila ještě rentgen, další SONO a nespočet odběrů krve. Po dvou, třech dnech dodávání výživy a odebírání krve mi přestávaly spolupracovat žíly. Bylo nutné napíchnout větší žílu v krku. To byl ještě bolestivější zážitek než klystýr, i když mi tvrdili, že to bolet nebude. I přes lokální umrtvení byl cítit velký tlak při napichování a vyloženě bolest, když kanylu přišívali na několika místech ke krku. Říkali tomu tzv. centrální katechr. Po dalších dvou dnech, kdy jsem se s tím naučila fungovat a nebylo to místo tak citlivé, jsem za tento zákrok byla ráda. Kanyla měla tři vývody, takže mi mohli dát více roztoků najednou, aniž by mě z toho cokoliv bolelo, jako předtím ruka. A také se z toho dala nabírat krev bez toho, že by mi museli znovu a znovu napichovat další žíly.
Nemám už přehled o všech názvech léků, které do mě během pobytu v nemocnici dostali, a jak moc se to liší od toho, co musím všechno brát v tuto dobu, ale můžu to alespoň shrnout do několika kategorií – kortikosteroidy, imunosupresiva, antibiotika, minerály a vitamíny. K tomu ještě nitrožilní výživa a nutri drinky.
Antibiotika asi nikomu představovat nemusím. Každý jsme je někdy brali. Mají největší podíl na tom, že se člověku udělá v brzké době líp. To jsem také zpozorovala. Přesto pro mě cca prvních pět dní v nemocnici bylo příšerných. Z jednoho prostého důvodu – bylo toho moc najednou. Dostávala jsem nitrožilní výživu, nutriční (vysoce kalorická) pitíčka, samozřejmě léky, ale také normální jídlo, resp. bezezbytkovou stravu.
Snažila jsem se jíst i pít všechno, co mi dali. To mělo za následek, že mě přepadly obrovské bolesti a otekla jsem. Po pár dnech jsem vážila o 4 kila víc, ale cítila jsem se stejně mizerně a slabě jako předtím. Musela následovat několikadenní hladovka, aby bolesti ustoupily. Pan doktor Grochol a další personál si se mnou užil, protože jsem naopak začala brblat, že mám hlad a že už chci zas jíst. 😀
Kortikosteroidy jsou další kategorií léčiv, které mají celkem rychlý účinek. Z tohoto důvodu se nasazují, i když je to chemické svinstvo, co s sebou obvykle přináší i nežádoucí vedlejší účinky. Mezi časté projevy Prednisonu, který beru, se řadí vypadávání vlasů, problematická pleť a otékání obličeje. Ani jedno z toho mě neminulo.
Imunosupresiva mají za úkol snižovat imunitu. Zní to děsivě, ale je to potřeba. Crohnova nemoc je o tom, že si tělo vytváří protilátky a bojuje proti svému orgánu nebo několika z nich. To imunosupresiva potlačují. Bohužel se účinnost těchto léků projeví až po 3-4 měsících. Kvůli tomu se během této doby musí brát i kortikosteroidy.
Kvůli horšímu vstřebávání minerálů a vitamínů přirozeným způsobem – přijímáním potravy – je dobré doplňovat je i jinou formou. Lidem postiženým Crohnovou nemocí hrozí osteoporóza. Prevencí proti tomu je doplňování vápníku. Z vitamínů obvykle chybí dostatek D a B. Co se týče minerálů, měly by se brát jen na základě krevních testů a doporučení lékaře, protože jejich nadbytek může člověku ublížit stejně jako jejich nedostatek. Jsou to například železo, draslík a hořčík.
Vím, že beru ještě jeden lék, který se však podle mě nedá zařadit do žádné ze zmíněných kategorií. Nazývá se Pentasa Sachet. Obsahuje mesalazinum a používá se k léčbě v akutní fázi zánětu, ale i k udržovací léčbě. Podle příbalového letáku dochází k postupnému uvolňování mesalazinu při průchodu celým trávicím ústrojím od dvanácterníku po konečník. Celý tento proces trvá zhruba 12 hodin. Přišlo mi zajímavé to zmínit.
Vše, co jsem tady zatím popsala, patří do základní léčby Crohnovy nemoci a lékaři tímto začínají. Na někoho to funguje, na někoho ne. Pokud tato léčba nezabírá, přistupuje se k tzv. biologické léčbě, a poté případně k nějaké alternativní medicíně. Do takové situace jsem se (zatím) naštěstí nedostala.
Snad jsem to sepsala dostatečně srozumitelně a nezahltila vás množstvím informací. Ze začátku se vše zdá komplikované a je k neuvěření, že by člověk časem mohl normálně žít a hlavně si život i užívat. Ale věřte, že to jde. Je holt potřeba bojovat proti depkám a snažit se nacházet to pozitivní, protože ve všem se něco takového dá najít. O tom, co s sebou toto onemocnění nese dobrého a špatného, si však povíme někdy příště.
Zatím se mějte famfárově a dejte mi do komentářů vědět vaše dosavadní zkušenosti s diagnostikováním a léčbou Crohovy nemoci či jiného střevního zánětu. Věřím, že to pro ostatní bude také velkým přínosem. Je hezké cítit, že v tom člověk není sám.
Vaše Bella
Radosti A Starosti By Bella 