cestování · story time

Korfugirls aneb jak jsme si udělaly poslední dovču ve třech

Ahoj všichni!

Kdo mě sledujete na Instagramu, tak určitě víte, že jsem v září byla na dovolené na Korfu. Věřím, že jsem s těmi fotkami ve stories od moře byla otravná, ale snad mi to odpustíte. Kdybyste se příští rok chtěli vydat také na tento řecký ostrov, tak vás třeba tyto fotografie a následující odstavce navnadí (či odradí) a dozvíte se kolik co zhruba stojí…a také co vás může a nemusí potkat.

Na tuhle dovolenou jsem se těšila už někdy od ledna, kdy jsme jí byly “zabukovat” v cestovní kanceláři Invia, respektive Tip travel. Vybraly jsme si hotel Corfu Senses Resort na východní straně ostrova Korfu. Tohle rozhodnutí znamenalo teplejší moře a na horizontu pohled na hory z Albánie a Řecka. Vypadalo to, že je to fakt kousek.

Jak vám prozradil titulek, byly jsme tam ve třech. Píšu byly, protože jsme měly dámskou rodinnou jízdu. Letěly jsme já, mamka a mladší sestra. Obě máme našlápnuto do další, a pravděpodobně nejdelší, etapy života, a sice do života po boku partnera, pak založení rodiny a práce, práce, práce, proto jsme si chtěly užít ještě nějaký společný čas jen takhle ve třech.

tohle bohužel nejsem já, ale ségra 😀
tohle třeštiprdlo jsem já 😀

Musím poznamenat, že bylo celkem deprimující vědět, že jsem to já, kdo z nás tří umí nejlíp anglicky. Jedna věc je sepsat email s lehkou pomocí překladače a jiná mluvit a chápat, co druhý říká. Teď jsem za to ráda, protože mě to aspoň donutilo se víc snažit a dostala jsem se do situací, kdy jsem to prostě MUSELA zvládnout. Když už jsem zmínila to slovo muset, tak musím pochválit mamku, že se snažila a několikrát bravurně zvládla konverzovat. Zatím jsem vlastně vždycky byla v cizině s někým, kdo s jazyky moc velký problém neměl a vše obstaral. To asi není úplně nejlepší, pokud se člověk chce opravdu zlepšit. Takže TIP PRO VÁS: odvažte se někam vyrazit sami nebo s někým, kdo je na tom v tomhle ohledu hůř a bude na vás odkázaný. Lidé mnohdy dokáží “nemožné”, když se dostanou do krajních situací.

První challenge přišla hned po výstupu z letadla. Kde najdeme kufry jsme pochopily ještě docela rychle a i jsme našly vytoužené toalety (nechtěly jsme si odskočit v letadle). Pořád se to tam hemžilo lidmi a než jsme se všechny vystřídaly ve frontě na záchod a sebraly kufry z pásu, tak tam bylo najednou “vylidníno”. Netušily jsme, kam máme jít, koho máme hledat, nic. Vylezly jsme hlavní chodbou a hned jsme viděly východy, jenže někde se měl nacházet delegát z cestovky, který nás měl dopravit do hotelu! Nikde nebyl nikdo vidět. Blázinec na entou. Začaly jsme splašeně pobíhat po chodbě a hledat někoho s cedulí naší cestovní kanceláře a nic. Pak jsme se zeptaly nějaké slečny z největšího hloučku lidí a zrovna to byla Slovenka nebo Češka z toho stejného zájezdu, takže jsme byly zachráněny. 😀

Celkem jsme se divily, proč má let tam trvat tři hodiny a let zpátky jen hodinu. Pochopily jsme to po přistání, kdy se nám samy posunuly hodiny na mobilech. Na Korfu je o hodinu více než ČR. Říkaly jsme si, že je to pořád EU, tak nás ani nenapadlo nějaký posun času zjišťovat – tedy aspoň mě ne.

Ubytování na Korfu není kdovíjaký luxus, ale neměly jsme tam žádné šváby, pavouky, špínu, takže si není nač stěžovat. Pokojíky mají zařízené skromně, avšak je v nich vše, co člověk potřebuje (postel, skříň, koupelna, toaletní stolek, lednice s uvítací lahví vody…) a zbytek se dá vypůjčit na recepci (fén, varná konvice).

náš hotel – pohled z pláže
hlavní vchod do hotelu
pohled z balkónu

V Řecku se setkáte v souvislosti s ubytováním a stravou převážně s termínem All Inclusive Light. To znamená, že máte k dispozici nepřeberné množství jídla a pití, nicméně, jen v době snídaní, obědů a večeří. Když chce člověk svačinku nebo vodu v mezičase, musí si jí koupit na hotelovém baru u bazénu či v místním supermarketu. Jak už jsem zmínila v předchozím odstavci, v lednici byla jedna láhev vody na uvítanou a další si člověk mohl koupit v hotelovém baru, kde to vyšlo cenově stejně jako v marketu – a to za 0,40 € 1,5 l (balení po 6 kusech 2,40 €).

Supermarket byl naprosto perfektní. Místní jsou hrozně fajn. Jejich supermarket vypadá jak obchůdek vietnamce, ne třeba Albert, jak ten název evokuje, ale je v něm to, co můžete potřebovat. Nakoupily jsme tam většinu suvenýrů, pár zmrzlinek a nápojů, pantofle, matračku ve tvaru ananasu (měli tam MEGA výběr), plavky, šaty..možná ještě něco..prostě všechno možné.

Byl asi 200 metrů od hotelu po silnici. Cestou tam nás zastavil chlápek z místní taverny – tak se říká jejich restauracím/barům/kavárnám. Jednou jsme si u něj v taverně Kohyli daly frappé. To bylo víceméně dobrý, až na tu pěnu, a bylo za obvyklou cenu. Zhruba 50-90 Kč za kafe (cca 2,80 € až 3,50 €). Podruhé jsme tam zašly na drink a nestačily jsme se divit. Každá jsme si dala jiný drink a všechny byly vynikající, ale TA CENA! V přepočtu cca 220 Kč za jeden (8,50 €). Tolik bych normálně za jeden koktejl nedala.

Cestovka nám samozřejmě nabídla nějaké výlety. Většina byla za 35 € na osobu, děti měly zvýhodněnou cenu, kterou si nepamatuji. Vydaly jsme se na dva z asi 5 nebo 6 nabízených výletů. Na obou z nich jsme se projely lodí. Myslím, že je to to nejlepší, ten nejlepší zážitek, který můžete u moře zažít. Já to mám moc ráda! 🙂

Přiletěly jsme ve středu odpoledne a hned v pátek před večeří jsme vyrazily na první výlet. Ten byl levnější – za 15 EUR na osobu. Jmenoval se Kerkyra shopping. Kerkyra je jejich starý název pro hlavní město Corfu. Průvodkyně říkala, že je ostrov Corfu, tedy Kerkyra, pojmenovaný podle jedné ženy boha Poseidona. Nastěhoval si tam i druhou ženu, ale záhy je musel rozdělit a sám si opatřit svůj odpočinkový ostrov bez žádné ženy. 😀 Ten příběh mě opravdu pobavil. Podle příručky od cestovky byl cesta taxíkem do hlavního města vyšla na 40 euro, ale zas by to bylo na vlastní pěst.

Po příjezdu do Kerkyry jsme měly možnost připlatit si jízdu s “pirátskou” lodí podél pobřeží Starého Města (10 €). Tahle údajně pirátská loď pro mě byla zklamáním, protože jsem měla srovnání s Tuniskem. Tam byli ti námořníci převlečeni jako piráti, měli autentičtější loď a během plavby s námi tenkrát vtipkovali, fotili se a pouštěli hudbu, na kterou jsme společně tancovali jejich tanečky. Tady ne. Zvenku loď vypadala pirátsky, i na palubě byla nějaká dekorace, ale měli tam natažený koberec a s tématickým oblečením se neobtěžovali. Jediní “piráti” na palubě byly děti, kterým půjčili klobouky a šavle. Nutno podotknout, že to byla letošní horká novinka, dříve takovou atrakci v Kerkyře neměli.

Když jsme se vylodili, měli jsme rozchod…zhruba dvě hodiny. Vyrazily jsme s holkama tedy do víru velkoměsta. Vlastně hned zkraje jsme zakotvily v jedné taverně na gyros a frappé. Ségra si dala spaghetti a dobře udělala. Můj šálek kávy to v téhle restauračce nebyl. Jídlo bylo kolem 9 EUR za porci a kafe opět kolem 3 EUR. Ztratily jsme tam snad hodinu.

Po jídle jsme šly konečně poznávat město a nějak jsme ho nepoznaly, ztratily jsme se v něm. 😀 V tu chvíli nám to ovšem vtipné nepřipadalo. V 20:55 byl sraz u autobusu, protože do našeho hotelu to trvalo půl hodiny a mnozí jeli ještě mnohem dál do dalších dvou hotelů. Čas se krátil a my jsme byly…prostě NĚKDE! XD Delegátky jsme měly dvě, ale ani na jednu jsme neměly uložené číslo. Jedné z nich, která s námi na výletě zrovna nebyla, mamka už jednou kvůli něčemu volala, takže ve chvíli, kdy nám to došlo, jsme se se ní spojily, pro jistotu si nechaly nadiktovat číslo na tu druhou a ještě se nechaly odnavigovat na správné místo odjezdu. Nervy to byly pořádný, ne že ne! Naštěstí jsme dorazily v pořádku na místo určení a VČAS! 🙂

Na druhý výlet jsme se vydaly hned následujícího dne. Opět jsme se projely lodí a to pořádně! Jmenovalo se to Blue lagoon. Musely jsme jít na molo asi 10 minut od hotelu, stálo to těch 35 eur na osobu a bylo to naprosto senzační. Na programu byly jeskyně, městečko/vesnička Syvota v Řecku, koupání v „Modré laguně“ a ještě na jedné pláži (Invos nebo tak nějak).

tady jsme jen nabírali další pasažéry a plulo se dál

Řecko z hotelu vypadalo tak blízko, přitom jsme na cestě tam a zpátky strávily 6 hodin na lodi. Nic pro slabší povahy, ale my jsme si to náramně užily. Vládla tam příjemná atmosféra, dostali jsme všichni občerstvení a moc to nehoupalo. Jsem ráda, že jsem se hecla a v té laguně se vykoupala. Mám trošku psychický problém s tmavými místy v moři, tedy s řasami…a s rybičkami vlastně taky. Takže ze začátku mě přepadala úzkost a nemohla jsem pořádně dýchat, ale když jsem odplavala kousek dál, kde už nebyly řasy ani ryby, tak jsem byla v klidu.

Poslední výlet, na který jsme se vypravily – a tentokrát úplně samy! – byl do blízkého většího letoviska Benítses. Bylo to asi 3 nebo 4 km a hned za hotelem nám stavěl autobus – říkají jim Green busses. Člověk se tam musí obrnit trpělivostí, protože pro Řeky 5, 10 minut nehraje žádnou roli. Cestou tam ten autobus ještě neměl moc velké zpoždění, ale cestou zpátky to bylo horší. Přišly jsme na zastávku radši 10 minut před časem odjezdu a autobus přijel asi 20 minut po. Pro tři lidi nás jedna cesta stála 5,40 eur.

Po téměř celý pobyt jsme měly možnost si připomínat naší domovinu. V hotelu s námi byla skupina starších dam, které vypadaly, že vypadly ze Slunce, sena. Daly jsme jim pracovní název Slovenské Hoštice. Ta jedna byla celá Škopková!

na každém patře v hotelu měli sedačky a stolky s českými a slovenskými novinami/časopisy

Jsem ráda, že jsme se na tuto společnou dovolenou vypravily. Bylo to tam pěkné a budeme mít na co vzpomínat…a třeba i jednou vyprávět vnoučatům. I když vše nebylo 100% perfektní a stýskalo se nám, nelituji jediného dne…a jediného kousku melounu, kterým jsem se tam nacpávala denně a stále se mi nepřejedl.

Tenhle článek byl hlavně o cenách a fotografiích, takže pokud se chcete dozvědět další zajímavosti o Korfu a co za myšlenky se mi během dovolené honilo hlavou, poslechněte si související epizodu mého podcastu Radosti A Starosti By Bella – buď ZDE na blogu nebo v aplikacích Podcasty (iTunes, pro iOS) nebo Spotify (pro všechny OS).

Do souvisejícího příspěvku na blogu nebo pod tímto článkem mi můžete dát vědět vaše zkušenosti, ať už s dovolenou na Korfu nebo kdekoliv jinde, a jestli vám takovéto “cestovatelské” posty vyhovují. Rovněž se můžete přihlásit k odběru článků přes email, aby vám žádný neunikl, a ohodnotit podcast v aplikaci Podcasty a posunout ho tak na žebříčku trochu výš, aby se dostal k více lidem, kteří by z něj mohli čerpat. Feel free to share it with your friends! 🙂

Nevím, jestli jste po přečtení, prohlédnutí a poslechnutí tak vyčerpaní jako já po napsání a nahrání, každopádně, mějte se famfárově jako vždy!

Vaše Bella

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.